Co ještě hledáme
Otevřené otázky a hypotézy. Pokud o něčem z toho víte z rodinné paměti nebo dokumentů, ozvěte se autorovi rodokmenu.
Otevřené otázky
Která Barbora Mohylová byla matkou Jana Mohyly (* 1873)?
Nové stopy (30. 10. 2026, večer) (1) opis webu Historie Starých Hamer (rodina Charbulákových) uvádí Františka Mohylu * 6. 12. 1868, nemanželského syna Barbory Mohylové, Gruň čp. 116, × 19. 10. 1891 Jana Charbuláková; svědek na svatbě Martin Šigut, TESAŘ – Barbora tedy měla nejspíš dva nemanželské syny (František 1868, Jan 1873) a Šigutovi stáli při ní. (2) Přečteno: Josef Mohyla, podruh, † 20. 8. 1851 SH čp. 121 (Gruň), 37 let (* asi 1814) – jediný Josef Mohyla zemřelý v SH před 1859; mohl to být manžel vdovy Marianny z čp. 95 (oba podruzi), povolání tesař ale zápis neuvádí. (3) Rejstřík narozených SH 1835–1865 Barboru z čp. 95 neuvádí (viz deník č. 81). Hypotéza: Barbora z Podgruně – dcera vdovy Marianny Mohylové, Staré Hamry čp. 95 (Popis duší farnosti Staré Hamry 1851–1880, opis webu Historie Starých Hamer). Pro ni mluví: křest Jana uvádí matku jako „dceru po (= zemřelém) Josefu Mohylovi, tesaři“ – Mariannin manžel v roce 1851 už nežil; Jan se narodil v sousedním čp. 92 v Podgruni; kmotři Jana Martin Šigut a Veronika jsou v témže soupisu jako podruzi v čp. 95 hned vedle vdovy Mohylové a Veronika je tam zapsána jako rozená Mohylová – nejspíš Barbořina sestra. Proti dřívější kandidátce z čp. 70 (* 1849): její otec Josef v roce 1873 ještě žil a byl domkář, ne tesař. Rejstřík narozených SH 1835–1865 ji neuvádí – narodila se tedy nejspíš před 1835 (fara Malenovice) a v roce 1873 by jí bylo 38 a více, což kandidaturu oslabuje. Ověřit: křest v Malenovicích (N Fr II 1, bez rejstříku po 1809) a sňatek Martina Šiguta s Veronikou Mohylovou (O Staré Hamry 1848–1865).
Jak se za svobodna jmenovala Anna, manželka řezníka Františka Perutky (sňatek Kelč 1814) – Danielová, nebo Daňková?
Pravděpodobně Daňková v Posvátně se 11. 4. 1796 narodila Anna, dcera hrnčíře Jana Daňka (?) a Anny Urbancové. Nejisté je čtení příjmení v kelečských zápisech a věk (1814 uvedeno 20 let, podle křtu 17). Rozhodl by zápis o jejím úmrtí (uvádí věk) nebo křest sestry Terezie.
Jak se jmenoval otec Barbory Mohylové – Josef, tesař (1873), nebo Jan, bednář (1900)?
Spíš Josef kandidátka Barbora * 25. 8. 1849 Staré Hamry čp. 70, dcera domkáře Josefa Mohyly a Barbory Magdoňové (zápis stare_hamry_krest_barbora_mohylova_1849). Ve Starých Hamrech žila i starší Barbora Mohylová s nemanželskými dětmi Marianou (10. 5. 1853), Magdalenou (1855) a Josefem (1857) – i ta byla podle křtů těchto dětí (Fr I 1, fol. 80, 88, 92) dcerou domkáře Josefa Mohyly z téhož domu čp. 70. Obě Barbory jsou tedy dcerami Josefa Mohyly; to podporuje Josefa jako dědečka Jana (* 1873). Která z nich byla Janovou matkou, zatím nevíme.
Jak byl Metod Sýkora příbuzný s babičkou Jiřinou?
Podle maminky Elišky byl Jiřinin strýc. Strýc může být bratr otce či matky, nebo manžel tety – příjmení Sýkora nenese ani Mišurec, ani Pech, takže nejspíš manžel sestry Leonarda nebo Antonie. Neověřeno – pomohla by jeho svatba (asi Praha) nebo sestry Leonarda a Antonie. Podle maminky Elišky byl Jiřinin strýc. Strýc může být bratr otce či matky, nebo manžel tety – příjmení Sýkora nenese ani Mišurec, ani Pech, takže nejspíš manžel sestry Leonarda nebo Antonie. Neověřeno – pomohla by jeho svatba (asi Praha) nebo sestry Leonarda a Antonie.
Prameny mimo online matriky
Co by šlo zjistit jen v badatelně archivu nebo na matričním úřadě (a proč). Doplňujte průběžně.
ZA Opava – nedigitalizované svazky
-
Sňatek Dominika Kubačky × Františky Klečkové, 19. 5. 1896, Lysůvky (dříve Lotrinkovice), fara Místek. Rejstřík oddaných Místek (M I 84, sn. 37) odkazuje na „Kubačka Dominik, Lotriň., fol. 1“. Svazek Z, O, N Lysůvky 1880–1949 (sign. M I 61) v Digitální badatelně nemá snímky (stav 29. 10. 2026). Žádost o kopii zápisu: Zemský archiv v Opavě.
-
Sňatek Ferdinanda Pecha × Marie Emilie Kubáčové, 6. 5. 1897 – v Kopřivnici není (P V 9 prošlo II–VI/1897). Nejspíš Přerov (farnost nevěsty, otec zámečník v Přerově). Svazek O Přerov-město se v Digitální badatelně ZA Opava nepodařilo najít.
-
Sňatek Viléma Mišurce × Anny Madejské, 20. 10. 1896 (?) – ve Vyškově není (kniha i rejstřík prošly). Nevěsta z Brna (otec Emil Madejski, skladník). Brno má mnoho far – bez adresy rodiny hledání naslepo. Stopa: křest Anny 9. 11. 1875 (Brno?) by ukázal faru.
-
Křest Tomáše Mišurce, * 11. 12. 1827 Brno, farnost sv. Tomáše, „Tom. K fol. 42“ (podle poznámky u sňatku, Holešov 1859). V online knize sv. Tomáše 1821–1836 (MZA kn. 16998, jen Velká Nová ulice) není. Dotaz na MZA: který svazek odpovídá „Tomus K“ fary sv. Tomáše a zda je digitalizován.
-
Původ Jiřího Kubečky ( asi 1779/80, † 1855 Kelč)* – voják pěšího pluku „Baron Karl Schröder“ (1803), později pluku velkovévody toskánského (1816). Kmenové listy (Grundbuchblätter) ve Vojenském ústředním archivu Praha by mohly uvést místo narození a rodiče (kandidát: Kladeruby, * 21. 4. 1779, syn sedláka Jana Kubeši).
-
Sňatek Josefa Macháčka ( VIII/1899 Malá Lhota) × Josefy Kundrátové, 18. 11. 1924 v Loučce (fara Loučka, nevěsta z Podolí).* Datum a místo z poznámky na okraji Josefina křtu. Oddací kniha O Kunovice, Lázy, Loučka, Podolí 1884–1949 (Ke VI 22) je v katalogu bez snímků. Pro jistotu: oddací kniha Malé Lhoty 1853–1937 v badatelně také chybí (online jen O 1784–1852 Ke I 28 a O 1938–1949 Ke I 82). Narození Lhota 1883–1949 (Ke I 80) je v katalogu, ale bez snímků (lhůta 100 let). Žádost o kopii zápisu: Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc (nebo matriční úřad Kelč, pokud kniha zůstala tam). Křty Josefa 1899, Ludmily 1925 a Anděly 1927 (Ke I 80) jsou tamtéž.
-
Křest Aloise Kundráta, * 1910 Podolí (fara Loučka) – N Lázy, Podolí 1910–1949 (ZA Opava, Ke VI 28) není digitalizována; matriční úřad Loučka / Valašské Meziříčí. Podle MyHeritage se vystěhoval do Brazílie, † 1972 São Paulo. Okrajové poznámky by mohly uvést vystěhování nebo sňatek.